Do lékárny nebo do ambulance přijde pacient, který si stěžuje na bolesti dolních končetin. Pokud má viditelné varixy, nebo otoky, mohlo by se na první pohled jednat o chronické žilní onemocnění. Ale bolest může svědčit i o jiných obtížích – neurologických, ortopedických, onemocnění tepen a mnoha dalších. V tom případě doporučení komprese, nebo režimových opatření nepovede k ústupu obtíží pacienta, ale dokonce může jeho problémy zhoršit. Z tohoto důvodu je dobré umět se správně pacienta zeptat a podle toho jej odeslat na vhodnou specializovanou ambulanci, nebo mu poskytnout adekvátní pomoc. Které jsou ty správné, cílené a dobře formulované otázky k rozpoznání onemocnění žil? Kdy pacient potřebuje pouze kompresi, kdy už venofarmaka, kdy specializované angiologické a ultrazvukové vyšetření, nebo cévně-chirurgický výkon? V přednášce se budu věnovat praktickým otázkám napomáhajícím diagnostice chronického žilního onemocnění, patofyziologii, symptomům a klinickým projevům chronického žilního onemocnění, a také vhodné terapii.

Post- Covid syndrom je soubor příznaků, které přetrvávají nebo se vyvíjejí po 12 a více týdnech od vzniku onemocnění Covid-19.  Postcovidový syndrom se vyskytuje mezi dospělými všech věkových kategorii, často i u mladých a bezpříznakových. Příznaky tohoto syndromu se u pacientů drží často několik týdnů až měsíců. Mohou se vracet ve vlnách a příznaky se mohou měnit.

Mezi nejčastější příznaky tohoto syndromu patří přetrvávající únava, nevýkonnost, dušnost, snížená fyzická zátěž, výpadky paměti, bolesti hlavy, nespavost, zmatenost, neschopnost se soustředit, svalová slabost, psychické obtíže, vypadávání vlasů, tromboembolické onemocnění, poruchy metabolismu…

Postcovidový syndrom může pravděpodobně postihnout jakýkoliv orgánový systém v lidském těle.

Pacienti, kteří měli těžší průběh onemocnění Covid-19, by měli být pravidelně sledováni svým praktickým lékařem, popř. ambulantním specialistou dle klinických obtíží.

Prezentace stonání pacientek s urogenitálními infekcemi a jejich interakce se zdravotní péčí.

Iont draselný (K⁺) je hlavní intracelulární kation. V přednášce používám namísto iontové formy K⁺⁺ názvu prvku kalium , česky draslík. V těle je obsaženo asi 3 500 mmol draslíku , přitom z 98 % v intracelulárních tekutinách (ICT) a jen 2 % v extracelulárních tekutinách (ECT). Intracelulárně je draslík nezbytný ke tvorbě i rozpadu  adenosintrifosfátu (ATP), čímž souvisí s energetikou – při anabolismu stoupá K⁺ v buňkách, při katabolismu je opouští …

Fixní kombinace účinných látek se prosazují v mnoha medicínských oborech. V oblasti analgetik se samotný paracetamol běžně kombinuje s podpůrnými látkami pro zesílení a prodloužení účinku. Kombinace paracetamolu a ibuprofenu je na českém trhu nová a stále přináší mnoho otázek a nedůvěry, přestože aktuální odborné studie při zohlednění možných rizik potvrzují výhody v podobě nižších dávek, zesílený či delší účinek. Farmakologický vhled do problematiky kombinace analgetických složek přednáší Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., Ústav farmakologie, Univerzita Palackého v Olomouci.

Farmakoterapie léčby závislosti na tabáku předpokládá vždy návaznost na psychobehaviorální intervenci, není “proti kouření”, ale potlačuje abstinenční příznaky. Abstinenční příznaky lze od července 2020 tlumit i cytisinem, výtažkem ze štědřence převislého. Cytisin je nestarším lékem závislosti na tabáku, v zemích východního bloku býval k dostání od 60. let 20. století. Stejně jako vareniklin, pro jehož syntetickou výrobu byl inspirací, je parciálním agonistou acetylcholinových nikotinových receptorů α4β2, α7, ale oproti němu má kratší poločas v plazmě. V Centru pro závislé na tabáku při III. interní klinice 1.LF UK a VFN v Praze užívají cytisin desítky pacientů s celkově dobrou odezvou.

Hořčík (magnézium)  je jedním z nepostradatelných, životně důležitých  minerálů pro lidský organismus, který se podílí na základních metabolických procesech všech jeho buněk. Spolu s kaliem je druhým nejdůležitějším intracelulárním iontem. Nedostatek hořčíku bývá velmi často následkem nejrůznějších onemocnění – např. chronických zánětů střev, ledvinných onemocnění, chorob jater a slinivky, malnutrice, alkoholismu, onkologických diagnóz léčených cytostatiky.

Respirační infekce se řadí mezi nejčastější a nejrozšířenější infekce, většina z nich je virové etiologie a je u nich možné využít samoléčbu. Výběr symptomatické terapie závisí na převaze převažujících příznaků a typu pacienta. Mimo symptomatickou léčbu lze doporučit přípravky modulující imunitu.

Významnou roli v imunitním systému hraje zinek (Zn). Zn je po železe druhým nejhojnějším stopovým prvkem v lidském těle a základní složkou struktury a funkce bílkovin. Zinek představuje esenciální mikroelement s pluripotentními biologickými účinky. Zn má komplexní imunomodulační účinky a hraje důležitou roli v ovlivnění jak nespecifické, tak i specifické imunity. Podílí se na integritě epiteliálních bariér, ovlivňuje proliferaci, diferenciaci a maturaci leukocytů a lymfocytů, stimuluje tvorbu interferonu α a příznivě moduluje zánětlivou odpověď. Zinek má významný efekt na virové infekce prostřednictvím modulace vstupu virových částic a ovlivněním jejich fúze, replikace a translace.  Vyrovnaná plazmatická hladina zinku příznivě ovlivňuje imunitní odpověď a jedinci se sníženou hladinou zinku jsou náchylnější k respiračním onemocněním. Je prokázáno, že zahájení terapeutické suplementace zinku ve vyšších dávkách (dávka ≥ 75 mg elementárního zinku/den) již v průběhu prvních příznaků infekce (do 24 hod.), zkracuje a ovlivňuje tíži symptomů u nachlazení. Dostupný registrovaný vlně prodejný léčivý přípravek obsahující zinek je indikován na ovlivnění imunitní funkce při zvýšené náchylnosti k infekcím a při nachlazení.  

Hořčík je esenciální prvek, jehož deficit byl popsán již v polovině 20. století. Jedná se o převážně intracelulární kationt, který je nezbytnou součástí více než 300 enzymů, které se účastní takřka všech metabolických drah, jakož i signalizační role a energetického metabolismu. Magnézium patří v současné euroatlantické populaci mezi nevíce nedostatkové prvky, což je dáno složením stravy a životním stylem. Nedostatek hořčíku je však obtížné laboratorně kvantifikovat, neboť jeho hladina v plazmě je přísně regulována, a tudíž nic nevypovídá o jeho dostatku či nedostatku v organismu.

Hořčík – mimo jiné – významně souvisí i s oblastí ženského zdraví. Jeho nedostatek se prohlubuje při těhotenství a kojení, neboť roste jeho ztráta močí i potřeba v organismu. Suplementace hořčíkem má v gynekologii význam u bolestivé menstruace, premenstruačního syndromu i při výskytu migrény. Kromobyčejně významnou roli pak hraje terapie hořčíkem v porodnictví – má význam nejen v prevenci abortu či předčasného porodu, ale i při prevenci placentární insuficience, hypotrofie plodu a preeklampsie. Nezpochybnitelná je jeho úloha v neuroprotekci nenarozeného plodu u předčasného porodu, jakož i jeho úloha jako tokolytika. Velký význam při suplementaci magnézia má i forma jeho podání, neboť biologická dostupnost magnézia v jednotlivých preparátech se velmi různí – doporučeníhodné jsou organické sloučeniny hořčíku – zejména magnézium orotát.